Vítejte ve světě fotbalu, kde se zrodila legenda. Jmenuji se Mario Kempes a jsem ten, kdo v Argentině dostal přezdívku „El Matador“. Tato přezdívka znamená „lovec“ a já si ji zasloužil, protože jsem byl skvělý střelec. Narozen jsem byl v Argentině v roce 1954. Odmalička jsem miloval fotbal. Míč byl můj nejlepší kamarád. Sledoval jsem velké hráče a snil o tom, že budu jako oni. Každý den jsem trénoval, běhal, střílel. Věděl jsem, že chci být profesionální fotbalista. Můj život byl vždycky o fotbale. Ta hra mi dala všechno.
Moje kariéra začala v Argentině. Hrál jsem za klub Rosario Central. Byl jsem mladý, ale už tehdy jsem dával hodně gólů. Lidé si mě začali všímat. Věděli, že jsem talent. Potom jsem hrál za další argentinský klub River Plate. Tam jsem se stal ještě lepší. Ale můj velký sen byl hrát v Evropě. Chtěl jsem zkusit něco nového a ukázat světu, co umím.
V roce 1976 jsem odešel do Španělska. Hrál jsem za klub Valencia. To byl pro mě velký krok. Španělsko bylo jiné než Argentina. Lidé byli jiní, fotbal byl jiný. Ale já jsem se rychle přizpůsobil. V tom klubu jsem se stal hvězdou. Dával jsem góly, asistoval jsem spoluhráčům. Valencia se mnou vyhrávala. Bylo to skvělé období. Lidé ve Valencii mě milovali. Říkali mi „El Matador“, protože jsem byl tak dobrý střelec. A já si tu přezdívku užíval. Byl jsem šťastný.
Nejdůležitější moment mé kariéry přišel v roce 1978. Argentina pořádala Mistrovství světa ve fotbale. To je největší fotbalový turnaj na světě. Hrát za svou zemi na domácí půdě je sen každého fotbalisty. A já jsem dostal šanci. Byl jsem kapitánem argentinského týmu. Měli jsme skvělý tým. Věřili jsme si. Chtěli jsme vyhrát pro Argentinu. Všichni v zemi nás podporovali. Bylo to neuvěřitelné.
Na tom mistrovství jsem hrál opravdu dobře. Dal jsem hodně gólů. Vždycky jsem se snažil dát gól. To byl můj úkol. Byl jsem na vrcholu svých sil. V zápasech jsem bojoval a nevzdával se. Vždycky jsem chtěl vyhrát. Ve finále jsme hráli proti Nizozemsku. Byl to těžký zápas. Ale my jsme byli lepší. Vyhráli jsme 3:1. Já jsem dal dva góly. Byl to ten nejkrásnější pocit na světě. Celá Argentina slavila. Byli jsme mistři světa. Byl jsem nejlepším hráčem turnaje. Byl jsem nejlepším střelcem turnaje. Byl to vrchol mé kariéry. Nikdy na to nezapomenu.
Po mistrovství světa jsem pokračoval ve Valencii. Ještě jsem tam hrál několik let. Vyhráli jsme s nimi i Španělský pohár. Ale ten pocit vítězství na Mistrovství světa byl jiný. Byl to pocit národní hrdosti. Později jsem hrál i za jiné kluby. V Argentině jsem hrál za River Plate znovu. Pak jsem hrál v Itálii za Cesenu. A nakonec jsem se vrátil do Argentiny a ukončil kariéru v River Plate v roce 1986. Bylo mi 32 let. Můj fotbalový život byl plný úspěchů a radosti.
Po konci kariéry jsem se dal na trenérství. Snažil jsem se předat své zkušenosti mladým hráčům. Vedl jsem několik klubů v Argentině i jinde. Ale ta moje největší sláva zůstane navždy spojená s rokem 1978 a tím zlatým míčem. Vždycky jsem si pamatoval tu podporu fanoušků. Jejich křik mi dodával sílu. Byl jsem šťastný, že jsem mohl hrát fotbal a dělat lidem radost.
Dnes už jsem starší. Ale pořád miluju fotbal. Sleduju zápasy v televizi. Vzpomínám na své góly. Na ten pocit vítězství. Byl jsem „El Matador“, lovec gólů. A jsem hrdý na to, co jsem dokázal. Fotbal mi dal všechno. Děkuji mu za to. A děkuji všem, kteří mě podporovali. Bez nich by to nešlo. Jsem Mario Kempes a jsem navždy fotbalista.