Představte si chlapce, který už od malička miluje kopanou. Každý den tráví hodiny na hřišti, sní o tom, jak jednou bude hrát za slavný klub a reprezentovat svou zemi. Takový byl i Manuel Amoros. Narodil se 1. února 1962 ve francouzském městě Nîmes. Už od mládí bylo jasné, že má pro fotbal mimořádný talent. Jeho nohy byly rychlé, jeho hlava chytrá a jeho srdce plné odhodlání. Začínal v místním klubu Olympique Nîmes, kde si brzy všimli jeho skvělých schopností.
Manuel byl typický obránce. Nebyl to ten hráč, který by střílel góly jako na běžícím páse, ale jeho práce byla pro tým nesmírně důležitá. Byl jako neprůstřelná zeď. Dokázal zastavit soupeřovy útočníky, nenechal je projít a často zahajoval vlastní útoky. Měl skvělou techniku, uměl dobře zpracovat míč a přesně přihrát. Navíc byl velmi silný v osobních soubojích, ale vždy hrál fair play. Nebyl to žádný surový hráč, spíše elegantní obránce, který si získal respekt všech na hřišti.
Jeho talent nezůstal dlouho nepovšimnut. V roce 1983 si ho všimli skauti slavného klubu AS Monako. To byl pro mladého Manuela velký krok. Přestoupil do Monaka a začal hrát v jedné z nejlepších francouzských lig. V Monaku se Manuel Amoros rychle stal klíčovým hráčem. Jeho výkony byly konzistentní a skvělé. Pomohl týmu k mnoha úspěchům, včetně vítězství v lize. Byl to pro něj čas, kdy se z talentovaného mladíka stal uznávaný profesionál. Jeho hry si všímala i francouzská fotbalová asociace a brzy přišlo pozvání do národního týmu.
V Monaku strávil Manuel pět úspěšných sezón. Ukázal, že je schopen hrát na nejvyšší úrovni a že je cenným hráčem pro jakýkoliv tým. Jeho přítomnost v obraně Monaka byla pro soupeře vždy nepříjemná. Dokázal zastavit i ty nejlepší útočníky a zároveň uměl podpořit útok svými rychlými výpady po straně hřiště. Jeho kariéra ve francouzské lize byla plná úspěchů a Manuel se stal jedním z nejlepších obránců své generace.
Největší slávu si Manuel Amoros užil v dresu francouzské reprezentace. Jeho debut v národním týmu proběhl v roce 1982. Byl to pro něj obrovský úspěch a splnění snu. Ale skutečný vrchol jeho reprezentační kariéry přišel v polovině osmdesátých let. Francouzský tým tehdy patřil mezi nejlepší na světě. V roce 1984 se konalo Mistrovství Evropy ve Francii. Byl to pro domácí tým turnaj snů. Manuel Amoros byl pevnou součástí obrany, která inkasovala jen málo gólů. Francie tehdy vyhrála Mistrovství Evropy a Manuel se stal evropským šampionem!
Další velký úspěch přišel na Mistrovství světa v Mexiku v roce 1986. Francie se probojovala až do semifinále, kde bohužel narazila na pozdějšího vítěze, Argentinu. Ale i tak to byl skvělý úspěch a Manuel patřil k oporám týmu. Jeho výkony v reprezentaci byly vždy obdivuhodné. Byl to hráč, který bojoval do poslední vteřiny, nikdy se nevzdával a vždy dával do hry celé své srdce. Jeho schopnost číst hru, předvídat soupeřovy akce a správně se postavit mu vynesly přezdívku „Le Mur“ – Zeď.
Po úspěšných letech v Monaku přestoupil Manuel Amoros v roce 1989 do Olympique Marseille. V Marseille pokračoval ve skvělých výkonech a pomohl týmu k dalším ligovým titulům. Byl to pro něj další úspěšný klub, kde zanechal svou stopu. Jeho kariéra nebyla vždy jednoduchá, jako každého fotbalisty, i jeho potkaly drobné zdravotní problémy. Ale vždy se dokázal vrátit silnější.
Manuel Amoros ukončil svou profesionální kariéru v roce 1995. Během své dlouhé kariéry odehrál mnoho zápasů a získal mnoho ocenění. Ale to nejdůležitější, co po sobě zanechal, je jeho odkaz jako jednoho z nejlepších francouzských obránců všech dob. Jeho styl hry, jeho odhodlání a jeho úspěchy v národním týmu ho zapsaly do historie francouzského fotbalu. Po skončení kariéry se věnoval trénování mládeže a předával své zkušenosti mladým fotbalistům. Jeho jméno je dodnes synonymem pro spolehlivost, inteligenci a bojovnost na fotbalovém hřišti.