Německý fotbal má mnoho slavných jmen, ale jedno z nich se navždy zapsalo do historie nejen díky svým gólům, ale i díky jedinečné dovednosti, která dokázala rozvibrovat celé stadiony. Tím mužem je Manfred Kaltz, legendární obránce, který proslul především svým neuvěřitelně dlouhým vhazováním. Narodil se 6. ledna 1953 v Ludwigshafenu a jeho kariéra je příběhem o talentu, píli a nezdolném duchu, který z něj učinil jednu z nejvýraznějších postav německého fotbalu 70. a 80. let.
Kaltz se fotbalu začal věnovat odmalička. Jeho talent byl patrný už v mládežnických letech a brzy se dostal do hledáčku velkoklubů. Jeho osudem se stal Hamburger SV, klub, kde strávil většinu své profesionální kariéry a kde se stal skutečnou legendou. V dresu „Hanseatů“ odehrál neuvěřitelných 581 soutěžních zápasů, což je rekord, který dodnes nikdo nepřekonal. Jeho debut v bundeslize přišel v roce 1971 a od té doby se stal nepostradatelnou součástí týmu.
Manfred Kaltz nebyl typickým „dřevákem“ v obraně. I když byl tvrdým obráncem, dokázal být i velmi technický a produktivní. Vždyť na svůj post pravého obránce nastřílel úctyhodných 76 branek v bundeslize. Mnohé z nich padly z pokutových kopů, kde byl Kaltz obávaným exekutorem. Jeho přesnost a klid v rozhodujících momentech z něj dělaly pro soupeře velmi nepříjemného protivníka.
Jeho největší zbraní, která ho proslavila po celém světě, však bylo jeho vhazování. Kaltz dokázal míč hodit neuvěřitelně daleko, často až do pokutového území soupeře. Tato jeho schopnost nebyla jen zajímavostí, ale skutečnou taktickou zbraní. Jeho dlouhá vhazování dokázala vytvořit velké šance pro jeho spoluhráče, často z nich padaly góly a soupeři si s tímto typem útoku nevěděli rady. Vzpomínky na jeho vhazování, které se snášelo jako balistická střela, jsou dodnes živé v paměti fanoušků.
Kaltz byl také klíčovou postavou německé reprezentace. Za „Nationalelf“ odehrál 53 zápasů a reprezentoval Německo na dvou mistrovstvích světa (1978 a 1982) a na evropském šampionátu v roce 1980. Na mistrovství světa v roce 1982 ve Španělsku pomohl Německu k zisku stříbrné medaile. Jeho výkony v národním týmu byly vždy spolehlivé a plné nasazení. Byl to hráč, na kterého se trenéři mohli vždy spolehnout.
V dresu Hamburger SV Kaltz dosáhl největších klubových úspěchů. V roce 1983 vyhrál s týmem Pohár mistrů evropských zemí (dnešní Liga mistrů), když ve finále porazili Juventus Turín. Tento úspěch je dodnes jedním z největších v historii klubu. Kaltz byl také součástí týmu, který v letech 1979 a 1982 vyhrál německý titul. Jeho přínos pro tyto úspěchy byl nesmírný. Byl vůdcem na hřišti i mimo něj.
Po skončení aktivní kariéry se Manfred Kaltz věnoval fotbalu i nadále. Působil jako trenér mládeže a také jako asistent trenéra. Jeho zkušenosti a znalosti byly pro mladé hráče velmi cenné. Vždycky si zachoval svůj láskyplný vztah k fotbalu a k Hamburger SV, který se stal jeho druhým domovem. Dodnes je v Hamburku vítán s otevřenou náručí a jeho jméno je synonymem pro úspěšné období klubu.
Manfred Kaltz nebyl jen skvělý fotbalista, ale i symbol své doby. Jeho styl hry, jeho neuvěřitelné vhazování a jeho oddanost klubu z něj udělaly legendu. Je to hráč, na kterého by se nemělo zapomínat, protože jeho odkaz žije dál v srdcích fanoušků a v historii německého fotbalu. Jeho příběh je důkazem toho, že i s netradičními dovednostmi se dá dosáhnout vrcholu a zapsat se nesmazatelným písmem do fotbalové historie.