Někdy se narodí člověk, který má dar. Dar, který ho odlišuje od ostatních. U Viliama Schrojfa to byl dar chytat. Narodil se 2. září 1931 v malé obci v tehdejším Československu. Už od mala ho fotbal lákal. Jakmile měl míč v ruce, nebo spíše před sebou, věděl, co chce dělat. Chtěl být brankářem. A jak se později ukázalo, byl v tom skutečně výjimečný.
Jeho fotbalová kariéra začala v mládežnických týmech. Brzy si ho všimli trenéři. Viděli v něm něco víc než jen obyčejného kluka, co se snaží chytit míč. Viděli v něm reflexy, odvahu a neuvěřitelnou schopnost číst hru. Jeho talent se rozvíjel a brzy se dostal do větších klubů. Jeho jméno se začalo skloňovat v souvislosti s nejlepšími brankáři své doby.
Největší stopu zanechal ve Slavii Praha. V tomto slavném klubu strávil mnoho let a stal se jeho ikonou. Fanoušci ho milovali. Věděli, že když Schrojf stojí v bráně, jejich tým má velkou šanci na vítězství. Byl to pro ně symbol jistoty. Jeho chytání bylo umění. Jeho skoky byly akrobatické, jeho zákroky často neuvěřitelné. Dokázal se vrhnout do jakékoliv situace a míč zastavit. Nebál se žádného souboje, žádného nápřahu. Jeho odvaha byla pověstná.
Viliam Schrojf nebyl jen skvělým brankářem na klubové úrovni. Jeho talent ho vynesl i do reprezentace Československa. A tam se stal jednou z klíčových postav. V dresu s lvíčkem na prsou odehrál mnoho zápasů. Jeho výkony v reprezentaci byly vždy na vysoké úrovni. Byl to pro něj velký úspěch a čest reprezentovat svou zemi. Vždycky bojoval za národní barvy s plným nasazením.
Největším vrcholem jeho reprezentační kariéry bylo Mistrovství světa ve fotbale v roce 1958 ve Švédsku. Tam ukázal celý svět, co v něm je. Jeho výkony na tomto turnaji byly fenomenální. Zachytil penalty, zlikvidoval šance soupeřů, které by jiní brankáři jen s povzdechem sledovali. Byl to on, kdo držel československou obranu. Jeho chytání bylo chváleno odborníky i fanoušky z celého světa. Byl to jeden z nejlepších brankářů celého turnaje. Jeho jméno se objevovalo v nominacích na ideální sestavy. Byl to jeho velký okamžik slávy.
Po skončení aktivní kariéry se Viliam Schrojf nevzdálil fotbalu. Věděl, že má co předat. Začal se věnovat trénování brankářů. Předával své zkušenosti mladším generacím. Učil je nejen techniku, ale i psychiku brankáře. Věděl, že být brankářem není jen o reflexech, ale i o silné vůli a sebevědomí. Jeho práce s mladými brankáři byla velmi ceněná. Mnoho z nich se díky němu stalo lepšími. Zanechal tak nesmazatelnou stopu nejen jako hráč, ale i jako trenér.
Viliam Schrojf zemřel v roce 2007. Ale jeho odkaz žije dál. Jeho jméno je stále vzpomínáno s úctou a obdivem. Je to legenda československého fotbalu. Jeden z nejlepších brankářů, jaké tato země kdy měla. Jeho příběh je inspirací pro všechny mladé fotbalisty. Ukazuje, že s talentem, pílí a odhodláním se dají dosáhnout velké věci. Jeho chytání bylo nezapomenutelné a jeho fotbalová historie je zapsána zlatým písmem.